Vášeň není jen ložnicová záležitost

Před rokem jsem pro ženy připravila rituál vášně a tvořivosti, který odhaluje spojení s ženskou tvořivou a rodivou silou. Samozřejmě se také dotýká sexuality, ale ne jen jí. Některé ženy, které jsou single, projevily obavy, že kdyby náhodou rituál otevřel nějakou vášnivou energii, že by ji bohužel momentálně nemohly s žádným mužem sdílet. A tak jsem se rozhodla napsat tento článek, abyste si mohly lépe představit, o čem rituál je.

Rituál je především oslava a zvědomění určitého tématu a já tíhnu jednoznačně k tématům kolem ženství. Na rituálu tvořivosti a vášně otvírám téma prazákladní ženské síly, síly a schopnosti (po)rodit. Často se setkávám s tím, že rodivá síla je spojována pouze se schopností porodit dítě, ale my ženy umíme velmi přirozeně také vdechnout nový život různým akcím a projektům, ať už jsou to ty úplně jednoduché, jako je vypravení dítěte na školní výlet, nebo ty složitější, jako je rekonstrukce pokoje, nebo rodinná dovolená. A to nemluvím o tisících nádherných ženských rukodělných výtvorů. Umíme nejen poskládat všechny ty kousky a střípky dohromady, spojit je a pak oživit a dotáhnout do konce, aby se novému výtvoru mohl někdo těšit. A pak z toho máme ještě dvojitou radost 🙂

Proč si některé ženy myslí, že neumí nic vytvořit?

Je to jen moje soukromá teorie, takže ji směle můžete v komentářích rozporovat. Já si myslím, že tak, jak se společnost stále více odklání od přírody, tak se systematicky zabíjí v ženách jejich tvořivost. Představuji si, že my ženy jsme takové odnože stromu zvaného Příroda. Někdo nás vykopl ze stínu rodného stromu a zasadil na sídlišti, kde jsou jen holé zdi a beton. Protloukáme se životem, jak se dá, ale chybí nám vzor, chybí nám stín mateřského stromu a nemáme od koho „to“ nasát. Rosteme, ale naše schopnost tvořit nové odnože se po generace snižuje. Stejně tak výrazně klesá v civilizované části společnosti porodnost, ať už jsou objektivní důvody jakékoliv, podle mě je prazákladem problému odklon od matky Přírody.

Na rituálu tvoříme energetický obrázek. Ztvárňujeme vlastní znovu nalezený zdroj své životní síly a energie. Setkala jsem se s tím, že ženy jsou do poslední chvíle, než vezmou do ruky štětec, přesvědčené, že se to nepovede, že nenamalují nic hezkého, že to bude špatně. Dokonce i když tvoří, kritik v hlavě všechny tvořivé proudy energie shazuje a degraduje a tak přemalovávají, co už vytvořily a ničí a nebo nejsou vůbec schopné dílko dokončit. Tady se na rituálu dotýkáme starých vzorců a programů z dětství, z rodiny, ale také ze školy. Kdo pro-bohyni určuje, co je krásné? Když se narodí dítě, i kdyby podle společenských měřítek bylo nevím jaké, mámě připadá krásné a stejně je to se vším, co vytvoříme z proudu své tvořivé síly (ne hlavou, rozumem). Jen my samy tomu dáme místo ve svém srdci, jen my samy to milujeme…

Jak je to tedy s tou vášní?

Vášeň je motor tvořivosti, je to energie, která tvořivost doprovází. Když tvoříme z hloubky svojí podstaty, opravdu se napojíme na svůj Zdroj, jakoby zastrčíme sami sebe do nabíječky, v tom okamžiku jsme plné energie. Nový nápad a jeho realizace nás nabíjí a je jedno, kolik fyzické energie vynaložíme. Určitě to znáte, je jedno, jestli je jedna v noci, šijeme a tvoříme stále a stále, i když už bychom měly být unavené a spát. Nápad je tu a s ním i spousta energie. Nemůžeme přestat a ani nechceme. Čas je veličina, která se v tomto procesu vytrácí.

Když jsem rituál připravovala, představovala jsem si, že vášeň má povahu živlu ohně. Vzplane a hoří a hoří, dokud je co tvořit. Ale hned na prvním rituálu jsem pochopila, že to tak není. Každá jsme jiná a svou povahou a založením máme v sobě převahu různých živlů. A z jejich podstaty tvoříme. Některé ženy v rámci rituálu objeví, že jsou pevné a zemité a jejich vášeň a zdroj energie jsou pevně zakořeněné a stabilní. Jiné třeba pocítí svůj zdroj jako velmi lehkou vzdušnou substanci, která povznáší a je jako mávnutí motýlích křídel. Rituál vášně a tvořivosti umožní poznat každé ženě svou povahu tvořivé energie, ale také to, co jí v tuto chvíli brání se plně napojit na svůj Zdroj, co jí brání napájet se a tvořit.

A pokud tento svůj zdroj znovu-objeví, může se navrátit domů a využít jej v každé oblasti svého života. Třeba i v té ložnici … což je mimochodem skvělé místo pro uplatnění 😉