Dříve, aniž bych si to uvědomovala, mi nebylo mezi lidmi a ve společnosti dobře. Obejmout někoho jsem dokázala jen s nějakým vnitřním sebezapřením. Uzavírala jsem se doma i sama před sebou. V rodině jsem byla tou hodnou holkou, co vždycky všem vyhoví a pro ostatní se rozdá. Ke všemu jsem přistupovala tak, „abych nikde moc nevyčnívala.“

Asi v roce 2006 jsem si uvědomila, že k mému životu tak nějak patří spousta zdravotních problémů, které bych jako 28 letá žena vůbec mít neměla. Trpěla jsem už řadu let velmi častými kvasinkovými infekcemi a výtoky, střídajícími se průjmy a zácpami, a také jsem „nemohla“ otěhotnět. Chodila jsem od jednoho lékaře k druhému a mezi diagnózami se začínaly objevovat pojmy jako "nález na děložním čípku“, „cysta na vaječníku“ a „endometrióza“ na niž mi gynekologové radili otěhotnět, což se bohužel nedařilo.

Cítila jsem, že musí být nějaká jiná, přírodní a šetrná cesta, než umělé oplodnění. Zkoušela jsem kyneziologii, bylinkáře a podobné metody, ale byla jsem na sebe hodně náročná. Zdálo se mi, že se nic nelepší, a tak jsem v roce 2008 přistoupila na umělé oplodnění. Hned napoprvé se zadařilo. Jenže pak přišla zpráva, že na ultrazvuku není vidět tlukot srdíčka, a pak jen konstatování, že plod se nevyvíjí a je třeba těhotenství chirurgicky ukončit.  Byla to nejtěžší doba, ale zároveň nejdůležitější. Touha žít tam někde uvnitř mě byla a nedovolila mi padnout. A tak se v mém životě začínali v rychlém sledu objevovat průvodci a pomocníci.

Všichni tito průvodci mi pomáhali otevírat se, sdílet svůj příběh, mluvit,
poznávat své strachy a tím se stávat vědomou, tedy sebe-vědomou ženou.

Na konci té řady učitelů na významném místě stojí Mohendžodáro, tantra jóga pro ženy. Cvičení mi ukázalo, že teď už nepotřebuji průvodce v podobě člověka, ale nástroje, techniky a prostředí, díky kterým dojdu k řešení svých potíží, problémů a strachů sama.

• Poprvé jsem se s Mohendžodárem setkala v lednu 2010 a uchvátilo mě natolik, že jsem se ihned přihlásila do základního docházkového kurzu u Olívie Pospíšilové v Praze, kde jsem v té době bydlela.
• O půl roku později, v době, kdy jsem už byla přihlášena do navazujícího II. stupně, do celoroční školy Mohendžodáro, jsem otěhotněla. Příroda dovolila zcela přirozeně to, co před tím díky velkým strachům, stažení a uzavření roky nebylo možné. Školu jsem absolvovala s miminkem v bříšku.
• Po roční mateřské odmlce jsem se v roce 2013 přihlásila do dalšího stupně Mohendžodáro k Monice Sičové.
• Touha, předávat tantra jógu dál ženám, byla tak silná, že jsem v roce 2014 absolvovala kurz pro lektorky a ihned jsem začla vést kurzy ve svém rodném městě, kam jsem se přestěhovala před mateřskou.
• Vzdělávám se stále, právě jsem dokončila poslední ročník u Moniky Sičové a Igora Samotného a pokračuji jako asistentka v meditačním centru Lažánky.

Můj tanec s Mohendžodáro ti s láskou nabízím k přečtení zde.

Tím ale cesta nekončí. Právě jsem na ni vykročila a teprve hledám směr. Uvědomila jsem si, že ze začátku byly pro mě nejdůležitější meditace. Později mi došlo, že nesmírně léčivé pro mě bylo sdílení, protože v okamžiku, kdy jsem od jiné ženy slyšela, že to má podobně, „spadl mi kámen ze srdce“. Pro sdílení je důležité vytvořit vhodné prostředí a bezpečnou atmosféru.

Proto jsem v roce 2014 vstoupila do výcviku vedení kruhů k Lence Papadakisové, zakladatelce Moudrého podnikání žen (www.moudrepodnikanizen.cz). Naučila jsem se, že v kruhu se otvírá prastará moudrost, kterou indiáni do dnes využívají k učení a léčení svého společenství. Pochopila jsem, že řadu věcí dělám zcela intuitivně. Otevřela jsem tak sdílení ve svých kurzech nový prostor.

Ve volných chvílích tvořím drobné šperky (bižuterii) zejména z minerálních kamenů. Pokud chcete, můžete nahlédnout na www.fler.cz/Mkoralky. Možná poznáte trpělivou modelku...