Kluci to mají v životě jednodušší

Sedím s mojí mamkou a povídáme si o tom, jak se těšíme na narození dalšího miminka do naší rodiny. „Já si myslím, že to bude holka,“ říkám. Mamka odvětí: „Já myslím, že to bude kluk. Kluci to mají v životě jednodušší.“ Aha! Tohle už jsem někdy v životě slyšela. Fakt už nevím, jestli mi to mamka v dětství přímo i řekla. Každopádně si vzpomínám velmi silně na své temné fáze puberty, kdy jsem nesnášela to, že jsem holka. Otázku „Proč jsem holka? Vždyť kluci to mají v životě jednodušší.“ jsem si položila snad tisíckrát.

„To je pěkně blbej program.“ odvětím. „S tím se holce v životě dost dobře nežije, co?“ A moje mamka mi svěřila to, co jsem nikdy netušila. Že i ona sama chtěla být kluk a že se to změnilo, až když se jí narodily děti. Nechci jít moc do detailů, ale její cesta k prvnímu těhotenství nebyla zrovna růžová. „Tak takhle se předávají ty rodové programy,“ říkám si. Jsem vděčná, že máme s mamkou dobrý vztah a že si můžeme o takových věcech povídat. Věřím, že tímto zvědoměním je program zrušen. Zbývá už jen narovnávat to, co pokroutil.

Když jsem sama neúspěšně několik let řešila otěhotnění, přišlo mi do cesty Mohendžodáro. Cvičení léčí vedením energie v těle ženské orgány. Ale Mohendžodáro není jen cvičení, je to cesta seberozvoje, cesta hledání programů, které nám už neslouží a které už nepotřebujeme. Jejich vědomým zrušením a náhradou za program chtěný se léčí to, na co konvenční postupy nestačí.

Jsem vděčná za to, že jsem díky Mohendžodáru pochopila, že být ženou je skvělé. Že je mi v tom dobře. Našla jsem kontakt se svou vnitřní ženou skrz tanec a meditace a rozplynutí v této energii mě nabíjí, uvolňuje a dělá šťastnou. Kéž se mi podaří předat tento dar své dceři. Kéž je mi umožněno zvědomit tento program i u jiných žen, které se stále necítí dobře ve svém ženském těle.

Související články

Jak se cítit dobře ve svém těle