Bohyně úsvitu v každé z nás

Prázdnota, ticho, ten kratičký okamžik, který mohu zachytit v sobě, když něco končí a to nové ještě nezačalo. Je to jako okamžik mezi výdechem a nádechem. Takovou situaci můžeš najít kdekoliv ve svém životě, stačí se jen naladit a dobře se dívat.

 

JITRENKA MALUJE USVITDěje se to každé ráno. Krátce před tím, než vyjde slunce, je všechno zahaleno v tichu a celá příroda je v očekávání příchodu Slunečního boha. Obloha se zbarví všemi barvami rudé. Jitřenka, bohyně úsvitu, maluje své obrazy na obloze a mracích. Pro někoho, kdo neví, že se za chvilinku objeví slunce, to působí velmi dramaticky a mohl by z toho jít i strach. Ale protože víme, co se chystá, tak si tuhle nádhernou atmosféru obvykle umíme vychutnat. A pak – rozbřesk. V jedinou vteřinu se všechno změní, sluneční paprsky rozetnou oblohu a začíná nový den.

Totéž se děje každé jaro, když si paní zima předává vládu s jarem. V období, kdy nastává jarní rovnodennost a den i noc jsou téměř stejně dlouhé, lze totéž pozorovat v přírodě. Výdech, zima končí, z posledních sil se objevují její dozvky, poslední sněhové přeháňky. Prázdnota, jako by se vše na vteřinu zastavilo, jako by se zimou i vše umíralo a zároveň se zrodilo něco nové. A s nádechem přichází Vesna, bohyně jara a s ní obrovský výbuch energie, pučící stromy, rašící tráva a květiny, bzučící včely, zpívající ptáci. Ti všichni ohlašují začátek světlé poloviny roku.

A stejně tak je to i v našich životech. Když něco končí, tak něco nového začíná. Jak často to slýcháme. Jenže už nám nikdo neřekne, že mezi tím je prázdnota, přestávka, prostor, kdy ještě nevidíme to nové. Můžeme se bát a stáhnout se a možná kvůli tomu strachu ani nikdy neopustíme to staré. Nebo si můžeme dát ten čas a prostor, zůstat v tichu, zůstat v tom „nevím co bude dál“. Když si dovolíme ten klid, odstup, pak máme prostor uvědomit si, co doopravdy chceme. A toto poznání nasměrujeme vstříc tomu novému. Ať už je to nová práce, nový partner, či cokoliv jiného.

Věř, že po výdechu vždy přichází nádech, po noci den a po zimě jaro a léto. Věř, že ve tvém životě se vše děje správně, že se to děje v cyklech. Dopřej si s každým koncem to zastavení, rozjímání, meditaci, která dokáže změnit celý tvůj život.

Související články

Píseň se zprávou z podvědomí
Harry Potter měl myslánku, já používám papír a tužku

Martina Filipová

Miluji tantra jógu, ženské kruhy a příběhy. Jsem průvodkyní žen, naslouchám ze srdce jejich sdílení, inspiruji je k vzájemnému předávání zkušeností a léčení jejich duší. Příběh mojí životní cesty najdete tady.

Komentáře